Není to naše slabost, co nám nahání strach, ale naše velikost.

Nelson Mandela

Udělej, naučíš se potom

Existuje jedna kniha. Nikdy jsem ji nečetl. Dokonce ani netuším, kdo ji napsal. Přesto silně ovlivnila celý můj život.

Před časem mi v knihkupectví padl zrak na obálku knihy. Stálo na ní: Udělej, naučíš se potom. Ta myšlenka mě zasáhla. Udělej… Naučíš se…

Dlouho mi bylo ze všech stran vtloukáno do hlavy, že je tomu přesně naopak. Že je nejprve třeba se něčemu naučit a teprve potom je možné to dělat. Dlouhá léta studia, trénink a školení, kurzy, konzultace, porady, diplomy… Teprve potom je člověk připraven a může se do toho pustit. Pěkně zvolna, nejlépe po boku zkušeného odborníka, který se stane zárukou jeho růstu.

Žijeme v převratné době. Ne snad proto, že by byla tam výjimečná, ale proto, že všechno převrátí naruby. Černá je bílá a bílá je černá, komár se máchnutím kouzelného proutku mění ve velblouda a naopak. Uč se, uč se, abys jednou… možná…

Udělej, naučíš se potom. Tak je to správně. Kdybychom měli čekat, až budeme něco skutečně umět, tak neuděláme nikdy nic. Nikdo z nás by nechodil, nikdo z nás by nepoužíval své ruce ani řeč…

Nejprve je konání, teprve po něm, či spolu s ním, následuje znalost.

Nikdy nic neumíme úplně dokonale, vždy zbývá prostor pro zdokonalování. To nám neubírá právo danou činnost vykonávat. A to i v případě, že ji neumíme vůbec. I tehdy můžeme s klidem prohlásit: Ano, já to dělám.

A tak, máte-li touhu zpívat, zpívejte. Máte-li touhu psát, pište. Máte-li touhu otevřít vlastní restauraci, tak to udělejte. Čerta starého záleží na tom, jestli umíte vařit nebo ne. Naučíte se! I kdyby vás druzí sebevíc zrazovali od vašeho záměru, vy důvěřujte jedině sami sobě.

Nemusíte umět nic z toho, co chcete dělat. Ve skutečnosti by vám to bylo spíše na obtíž.  Je lepší neumět než umět. Otvírá to prostor pro růst, pro vaši fantazii.  

Nikdo vám nemůže zabránit v tom, abyste dělali to, co chcete dělat. Stačí se do toho pustit. Uvolnit mysl, otevřít srdce, s důvěrou se odevzdat Životu. Vědění se dostaví samo. Stačí mu podat ruku. Tou rukou není nic jiného než konání.

Velká Cesta zahrnuje bezpočet drobných krůčků, činů. Nechejme nohy kráčet, vědí jak. Prostě konejme.