– MALÁ

Křest knihy Malá v Paláci knih Luxor
Podle běžných měřítek je Blanka obyčejné děvčátko, jakých jsou v Praze tisíce. Čím je však doopravdy? Skutečně přišla na Zem z planety Nauhir, o které tak často nadšeně vypráví? Odpověď naleznete v knize, kterou pro Vás toto sotva pětileté děvčátko za pomoci svých velkých přátel stvořilo.

Knihu ocení nejen všichni milovníci Malého prince, ale také všichni, které nepřestává okouzlovat čistý svět dětství.

Ilustrace ke knize vytvořili Markéta Kotková, Anežka Kotková, děti z MŠ Sluštice a MŠ Nezdenice. Na označená místa si můžete dotvořit své vlastní kresby.

Slavnostní křest knihy se konal 30. května 2013 v Paláci knih LUXOR
za účasti vzácných kmotrů Evy Hruškové a Jana Přeučila.
V prosinci 2017 vyšlo již 2. vydání knihy.

Objednat knihu je možné v E-SHOPU ZDE
nebo 
přímo u mne na michalcag@seznam.cz
Na stejné adrese si také můžete objednat besedu o knize.

Říkají mi Blanka a na jaře mi přáli ke čtvrtým narozeninám. Nyní je podzim, stromy odevzdávají své plody. Stačí vzít do dlaně jablko nebo zralou švestku a člověk hned ví, že je tady správně, že věčnost trvá a bere na sebe bezpočet podob.

Uprostřed léta jsem poznala, že umím číst. Seděla jsem v parku pod stromem, starý jírovec mě rád chová ve svém stínu. Ráda se opírám o jeho kmen. V tom kmeni je dutina, do které se dá vlézt, když člověk chce a je dost malý na to, aby se do ní vešel, jako jsem já malá.

Nevstoupila jsem do stromu toho dne. Nevdechla jsem vůni rozpadajícího se dřeva pokrytého pavučinami jako zdi starého hradu. Neodloupla jsem kousek a nepodržela ho v dlani, dokud se nerozpadl v prach, který neodnesl vítr.

Seděla jsem pod stromem a vítr si hrál s mými vlasy. Četla jsem. Podle obrázků a podle toho, co jsem tolikrát slyšela z maminčiných úst, dokud tady ještě byla s námi a usmívala se na svět. Krásná jemná maminčina ústa, kterých je tak příjemné se dotýkat.

Nebyla se mnou toho dne. Jedině stromy šeptaly do větru. Šeptal vítr. Šeptal starý jírovec. Také já jsem šeptala, co bylo v paměti.

Příběh Malého prince, který opustil svoji planetu a přibyl na Zemi. Na Zemi byla poušť, v té poušti studna, ze které se dalo pít kdykoliv člověk pocítil žízeň. Avšak téměř nikdy z ní nepil, protože byla tak malá a poušť byla všude.

V té knize jsem četla. Z obrázků a ze vzpomínek. Na všechno ostatní jsem zapomněla. Na stromy a na vítr. Na maminčina ústa i na malé děvčátko, kterému říkají Blanka.

Pak najednou to bylo tady. Četla jsem. Nepřekvapilo mě to. Uvědomila jsem si, že to umím a že to umím už dávno.

Přečetla jsem celou knihu a začala číst znovu. Četla jsem nahlas, a co jsem četla, bylo živé a bylo Pravda.

Jako je pravdivý každý strom a každá květina, protože roste z vody a ze světla a po ničem jiném netouží, než být květinou, která roste, kvete a uvadá.

Malou jsem přečetla velmi rychle. Byl to přesně můj šálek čaje, po kterém jsem žíznila. Moc pěkný příběh, hluboký, místy dost smutný, ale přitom hřejivý a plný lásky a pochopení. Děkuji za tak příjemné počtení.

Ivča

Takové pohlazení. Jímavý příběh malé holčičky ze současné Prahy, která jde životem dokonale otevřená a vnímá nezastřeně to běžně viditelné i to skryté a s odzbrojující bezprostředností se dělí se svým okolím o vše. 

Ivo Stehlík



Svoji tvorbu průběžně uveřejňuji také na mém FB.
Michal Čagánek, email: michalcag@seznam.cz, tel: 775 642 390
E-SHOP

You must be logged in to post a comment.