…

V těch samých krabičkách

v nichž byli jsme zrozeni

přechází po špičkách

nenápadně smrt

Čeho se bojí?

… 

 

Každé ráno 

 

Čemu se rodíme

každé ráno

když otvíráme oči

odkud se vracíme

a kam

jaké tajemství

zabíjíme

křižováni světlem

světem

svítáním, kterým pohasne

zas cosi v nás 

 

V jakou to iluzi

umíráme 

… 

  

Kdysi 

 

Možná že skutečně stačí

jenom se usmát

tak jako kdysi 

 

Možná že ani štěstí

není vzdálené 

 

Možná jsme dávno

poznali místo

které nazýváme ráj

a teď tomu prostě

jen chceme uvěřit 

 

Tak jako kdysi

tak jako voda

na déšť

si vzpomenout 

… 

 

Ozvěna 

 

Tak rádi zapomínáme

na to, čím jsme

ne čím bychom mohli být

ani co bylo

ani co bude

jedině to, co je

i kdyby bolelo to sebevíc 

 

Jsme

ohně na svých střechách

i voda, kterou hasíme

a z které uvadáme

když není 

 

Jsme modré nebe

i nebe noční bouřky

ano i ne, jsme ozvěna

sebe

když mlčíme

nejsilněji  

… 

 

Jaksi 

 

Je jaksi smutno

bez kotěte

jež po domě si hrávalo

jaksi prázdno

když neplete

se pod nohou

tak strašně pořádně

a čistě

uklizeně 

 

Jak staletí v lomu

kde přestali těžit čas 

…

 

Smrt kamene 

 

Jak asi umře kámen

a jak se znovu narodí

kdo mu zatlačí oči

kdo zašeptá ámen za svěcenou vodou

za kapičkou vody ulpěnou po žehnání

na křehkém stéble samotného čela 

 

I tráva umírá a byl jsem u toho už mockrát

a často sám odlil jsem jí hřeby

často sám krvácející v dlaních

jako ten kámen, o který jsem se zranil 

 

Vůbec nebyl tak tvrdý, jak pevně jsem věřil

docela tiše schoulil se mi do dlaně

někdo šeptal ámen

a kapička krve ulpěná po křižování

tiše se chvěla 

 

Za zbylé 

…  

 

Všechna ta ústa 

 

Kolik asi váží den

bez jediného slova 

 

Jak asi voní

prostovlasá naděje 

 

Jak chutná láska

dětskýma očima 

 

Kolika ústy se směje

ticho 

 

Mlčet

je znát odpověď 

…  

 

Bezbolestně 

 

Jako bych zažil

všechna ta rána

jako bych zažil

všechny zvony

na fasádách vlastního zániku

všechna ta ano, jež ne

jsou znamenána

bezbolestně 

 

S výjimkou člověka

 …  

 

Ani anděl 

 

Probuď se

Ráno

zas to zkouším

svatý být

jen tak

bez křídel

ne vždy mám

pro strach uděláno

ne vždy mohu říct

jsem anděl 

 

Ani anděl

to nedokáže 

… 

 

Ten motýl 

 

Já jsem ten malý chlapec

ještě čelenku mám s pery

a ruce sepjaté 

 

Ten motýl v mých dlaních

to jsem také já 

… 

 

                Zbožný               

 

Je snadné být zbožný v chrámu

kde se ti všechno klaní

odečíst víru z dlaně starce

uvidět lásku v tváři milované ženy 

 

Však neproklet rány, jež do krve tě staví

a kletbu srdci nepodat

nechat probodnout ruce si i nohy

a tichounce jenom zašeptat 

 

Drazí moji

…