Stálice

Stálice, obálka knihy

Třídil jsem papír 

a našel báseň

na druhou stranu účetní zprávy

napsal ji kdosi mým písmem

Jak dávno asi

když ani vzpomínky

už nejsou

Oblíbená

Moje oblíbená báseň je tichá

umí i křičet, když je třeba

zná příběhy, naslouchá těm mým

chodívá se mnou do všech míst

jindy vyjde si jen tak sama

a ačkoliv zná i jiné básníky, nežárlím

vždy přinese od nich

zas větší kus sebe sama

a k nohám mi ho položí

Stálice

Jsou lásky stálice

jsou ženy, se kterými nepojí tě víc

než doteků letmých několik

na samé hranici pěny

na okraji srázu se jménem věčnost

ještě jsi tam – a už jsi tady

sotva půl je tě – a už jsi celý

teprve rodíš se – a už je tady smrt

do rytmu zpívá tvých vzdechů

když kráčíš po hraně

sny mění se v realitu

realita nazývá se životem

a život je tu

tak jako lásky tvé, stálice

tak jako kapky deště na parapetu

když ráno je

a ty nikam nemusíš

nemusíš opustit své sny

postel nohama na zemi pevně stojí

a přikrývka se zvedá

jak do vody vnořený se díváš

a svět je průzračný

díváš se zevnitř

a svět tě objímá

a naplňuje zároveň

Hromádky

Život sbalený do krabic

v kapse poslední navštívenku

aby, až vyženou tě na chodník

nezapomněls, čím jsi byl

hromádkou jmen a příjmení

titulů, jež nezaručí nic

Ani život

ani smrt

natož lásku

Zítřky

Chutnáš i včerejší

i zlevněnou mám tě rád

když líbám tvé okoralé rty

kdy objímám povadlé tvé prsy

ty stále to jsi

Vezdejší chléb

nadějeplných zítřků

Lžičky

Ukaž mi člověka

který umí vyřezat lžičku

a potom jíst

krmi, kterou sám připravil

na ohni, který sám rozdělal

v domě, který sám postavil

vysadil stromy

aby daly

ovoce

i dříví na podpal

Kralevic

A o Bohu už jsem mluvil?

jak shrben vcházel do dveří

hned klesal na dubovou židli

tíhou světa schvácený

a nikdo nepomohl, nikdo neulevil

jen dětí několik a toulaví psíci

starý hrobař, jenž pochovával Hamleta

a švec – mladý učeň odnaproti

každý den po práci

na housle tak krásně hraje

že Bůh se znovu napřimuje

a tichounce se usmívá

Ukázka ze sbírky Stálice. Pokud Vás ukázka zaujala, můžete si knihu objednat na michalcag@seznam.cz. Rád Vám do knihy vepíšu věnování podle Vašeho přání.

2 komentářů ↓

  1. Michal O napsal:

    Keď strach v tvojich očiach spustí poplach, na krátku chvíľku si spomeň, že láska ťa drží pevne v rukách a tvoje pochybnosti či nešťastné túžby, sú len zlomkom tvojej mysle, ale láska je číry prameň ktorý z tvojho srdca tečie.

  2. Petr napsal:

    Hromádky-nádhera! Pravda,smutek, i naděje (pokud by pomyslný hrdina příběhu pochopil tyto verše).

Napište komentář