…

Mám pocit, že tě znám

však odkud a kam

to nevím

…

Dávno

Třídil jsem papír

a našel báseň

na druhou stranu

účetní zprávy

napsal ji kdosi

mým písmem

Jak dávno asi

když ani vzpomínky

už nejsou

…

 

Oblíbená

Moje oblíbená báseň

je tichá

s úsměvem

umí i křičet

když je třeba

zná příběhy

naslouchá těm mým

chodívá se mnou

do všech míst

jindy vyjde si

jen tak sama

a ačkoliv zná

i jiné básníky

nežárlím

vždy přinese od nich

zas větší kus sebe sama

a k nohám mi ho položí

…

Stálice

Jsou lásky stálice

jsou ženy

se kterými nepojí tě víc

než doteků letmých několik

na samé hranici pěny

na okraji srázu se jménem věčnost

ještě jsi tam

a už jsi tady

sotva půl je tě

a už jsi celý

teprve rodíš se

a už je tady smrt

do rytmu zpívá

tvých vzdechů

když kráčíš po hraně

sny mění se v realitu

realita nazývá se životem

a život je tu

tak jako lásky tvé

stálice

tak jako kapky deště na parapetu

když ráno je

a ty nikam nemusíš

nemusíš opustit své sny

postel

nohama na zemi pevně stojí

a přikrývka se zvedá

jak do vody vnořený se díváš

a svět je průzračný

díváš se zevnitř

a svět tě objímá

a naplňuje zároveň

…

Území cizinců

Město je území cizinců

ve městě nezdravím

častokrát ani své přátele

jenom bych rušil

jejich chvat

jenom bych mátl cizince

neznámými slovy

…

Artikl

Bydlela ve městě

a byl to její svět

svět ulic a domů

na každém nároží

čas byl zavěšen

hodiny se mu říkalo

Tam stromy bez ovoce stály

a ptáci bez křídel

vše k pobavení chodců

a pomíjivost

byla artiklem

…

Hromádky

Život sbalený do krabic

v kapse poslední navštívenku

aby, až vyženou tě na chodník

nezapomněls, čím jsi byl

hromádkou jmen a příjmení

titulů, jež nezaručí nic

Ani život

ani smrt

natož lásku

…

Zítřky

Chutnáš i včerejší

i zlevněnou mám tě rád

když líbám

tvé okoralé rty

kdy objímám

povadlé tvé prsy

ty stále to jsi

Vezdejší chléb

nadějeplných zítřků

…

Lžičky

Ukaž mi člověka

který umí

vyřezat lžičku

a potom jíst

krmi

kterou sám připravil

na ohni

který sám rozdělal

v domě

který sám postavil

vysadil stromy

aby daly

ovoce

i dříví na podpal

…

Strachyumírání

Hadříkem

vlhkým

čelo ti otírám

horečku máš

dnes v noci

srdce plné ran

 Zatímco v horečce blouzníš

já strachy umírám

…

Kralevic

A o Bohu

už jsem mluvil?

jak shrben vcházel do dveří

hned klesal na dubovou židli

tíhou světa schvácený

a nikdo nepomohl

nikdo neulevil

jen dětí několik

a toulaví psíci

starý hrobař

jenž pochovával Hamleta

a švec

mladý učeň odnaproti

každý den po práci

na housle tak krásně hraje

že Bůh se znovu napřimuje

a tichounce se usmívá

…