Promlčená slova

Když promlčená slova sepnou ruce

a ty soucit nahmatáš

báseň prolomí srdce lidské

Otčenáš

modlíš se ve chvíli vzniku

básně

kterou vyzváníš

obilnými klasy v sýpku

sbíjíš z trosek Titaniků kříž

kolíbku

pro svou malou pravdu

… 

 

Básníkův sen 

 

Tužku, papír, suchý kout

výhled na nebe

pod plachtami korábů utopených

na nebe za plachtami lodí zasněžených

jež unáší proud 

 

Zašít kapsy a rtům dát adresu

do lesů dříví snášet po stromech zcizených

smích nabrat do očí

a všechny zvát 

 

Do nebe očima se promodrat

a zůstat na zemi 

…  

 

Maso mláďátek 

 

Hřbety knih

prohnuté pod tíží nezájmu a zrady

stránky okousané od myší

které poslal čas 

 

Kousek čokolády

co vypadl dítěti, jež v nás

pouští si draka 

 

Někde se smráká

někde pláče tráva

probouzí se jehně v břiše lva

aby mu připomnělo

že nejen maso mláďátek

potrava

je hodná krále 

… 

 

Malá noční hudba

 

Cvrček rozpráví s tichem

přes okno do čtyř stěn

hvězdy padá tichem

hvězdou osvětlen

ze světla stvořený

půvab malých věcí

…  

 

Sněží 

 

Slunce se tváří jakože léto

a zatím na zemi leží sníh 

 

Zatím na zemi sníh anebo je to

jen zdání, klam

sněženek záhon, labutí hejno

záhon sněženek, hejno labutí

chrám s bílou věží? 

 

Slunce se tváří jakože léto

za oknem sněží 

… 

 

Hledání 

 

Člověk mezi stíny hledá

cosi vymykající se tmě

v opojení medoviny života doufá

a když dojemně si stoupá na špičky

aby viděl dál a nebi byl blíž

v pýše svojí

 

Tu jist si může být

i kdyby sochou byl

neustojí 

… 

 

Malý princ

Saint-Exupérymu 

 

Bílý papír

a jenom linky

co s tím uděláme? 

 

Slova jsou beránci

zavření do bedýnky

docela malé planety 

 

„Namaluj mi ovečku…“

Ovečku?

„Prosím…“

Ne beránka?

„Beránka jsi mi maloval posledně…“

No, ano, ale – „Prosím…“

Víš přece, že neumím malovat

„Prosím tě…“

A můžu zase v bedýnce?

„Ovečku.“ 

… 

 

Duch místa 

 

Kamenné dláždění – podivně modré

pod spoustou vod – měřeno očima

řekněme, že prší – asi tak uprostřed

pouliční svítilna 

 

Pokroucené větve stromů

pohazující si s trochou větru 

 

Tma

ředěná hvězdami

brada ulice lehkovážná

to asi nocí

omšelé fasády 

 

A jenom jeden chodec

ty 

 

GENIUS LOCI 

…  

 

Zvony 

 

Tak tedy zvony

ch – h…

tak tedy Bim – Bam…!

Em? 

 

Miluju

když zvony vyzvánějí

Bim – Bam!

ten zvuk

starého kostelníka

co tahá za provazy

našich srdcí 

…  

 

Kroky 

 

Zábradlí do ticha

Proč?

Pád? 

 

Výprask kroků, požár naboso

vertikály sloupků, madlo napořád

doznívání schodů 

 

Slyším kroky 

… 

 

Zima 

 

Sněhem posedlý strom

větvemi se domáhá

kousku nebe

ve vločce zjeveném 

 

Mraky se trousí

zem tiše přede

jak kotě

choulící se

s klubíčkem

starost si nedělá 

 

Hraje si 

…  

 

Jaro 



Slunce a Měsíc

na jednom nebi

tráva

už zase zelená

provázky vůní

svazující nás s květy 

 

Něžně 

… 

 

Platonická láska 

 

Hladový příběh

vyprávěl včera

plnými ústy

ovečce vlk 

 

Prý, ať ochutná 

…  

 

Nebe 

 

Nebe je marnost

když se zlobíš

a slunce

když se usměješ 

 

Je plné mraků

anebo usmívajících se dívek

vyměňujících pyšně si spolu

své polštáře 

 

Samota

 

Prázdná barová židle

žena, kterou jsem nikdy neviděl

a ani neuvidím

židle

kterou jsem vymyslel 

 

Prázdnou 

 

Bez ženy

… 

 

Šelmy 

 

Zajíc na smetaně

zajíc na divoko

zajíc na víně, v pytli

je tma 

 

Zapalte oheň

šelmy

se bojí ohně 

…  

 

Déšť se sněhem 

 

Za oknem

šumí déšť

a taky

taky trochu sněží 

 

Už brzy to začne 

…  

 

Pes, co mu říkali Punťo 

 

Spávám zásadně na levém boku

kvůli srdci, ale tu noc

nemohl jsem usnout 

 

Převaloval jsem se v posteli

celou noc jsem se převaloval

a teprve k ránu 

 

To kňučení ustalo 

…  

 

Návrat ztraceného ráje 

 

Zelené nebe

a modrá tráva

anebo je to naopak? 

 

Jsou chvíle

kdy člověku se stává

že chtěl by mít křídla 

… 

 

básně z let 1997-2000

 

Napište komentář