…
Na holou hlavu Mistra Ti
dopadá voda
z jarních dešťů
Mistr
sedí bez hnutí
…
Od té doby
co vprostřed noci
budí mě švábi
kolik najednou
mám času
…
Ve stěnách
vedlejšího bytu
pláče pes
nechali ho tu a šli
po svých starostech
…
Pouhý zlomek
okamžiku
z celého dne
zůstane jen ticho
…
Pohleď
na sklenici vody
jak zpříma stojí
na stole
kdo by to řekl do ní
plná či prázdná
nic s ní nepohne
…
Jak požární alarm zní
naříkání psíčka
zas nechal ho na holičkách
jeho pán
…
Proč měl by vonět po růžích
toaletní papír
cožpak vyměšujeme
okvětní lístky
…
Přes tři podlaží
slyšel jsem tě plakat
přes tři patra
padaly tvé slzy
rovnou
do mých očí
…
Co na tom záleží
kolik je ti let
když kvítek v trávě zříš
a poklekneš
…
Ani napravo
ani nalevo
středem věcí
přímou čarou
k cíli pronikej
…
Vydržet bez jídla
zdálo se nemožné
přitom stačilo
na malou chvíli
zadržet dech
…
Prší
zkažený den
a zatím venku za oknem
nějaký malý ptáček
zpívá
…
Dnes jsem se choval dospěle
vyčistil jsem dřez
od uvízlých vlasů
zbytků jídla
a dalšího neřádu
to vše
holýma rukama
…
Budeš se divit
kolik věcí máš
přestaneš-li jim přisuzovat
pouze jediný účel
…
Kéž by bylo možné
jíst z čistých nádob
z čisté mysli nahlížet svět
spatřit věci
ne jak se jeví
avšak jak jsou skutečně
…
Ve všedních věcech
nejprostších činnostech
našel jsem
co jsem nehledal
ani ve snech
…
Tolik možností co dělat
když se člověk probudí
v půl třetí ráno
a on zatím nemá
nic jiného na práci
než se snažit
co nejdřív
znovu usnout
…
Zdá se mi to
nebo dnes ráno
moje stolice
měla tvar ptáčka
na květu lilie
…
Po vzoru koní
hlavu jsem sklonil
kdykoliv připravený
s větrem se hnát
…
Sněží
nedotčená pláň
s nadějí přijímá
první kroky
člověka
…
Spatřil jsem sýkoru
u paty platanu
hledala co by snědla
od toho dne
kamkoliv jdu
semínka nosím po kapsách
nerad znovu zklamal bych
malého ptáčka
…
Říkáš žes pochopil
nejhlubší tajemství Vesmíru
avšak tvé boty
nadále jsou od prachu
v kuchyni vrší se
špinavé nádobí
co skutečně jsi pochopil
…
Kdyby si každý uklidil
ve svém vlastním domě
setřel prach a věci
postavil na svá místa
cožpak by na světě zbyl
jediný důvod k válkám
…
Říkali ve zprávách
světová krize
sto tisíc obětí
bída a hlad
ani půl slova o lípách
dnešního rána
že začly kvést
…